KŘÍDLA

Hudba: Jakub Mareš

Text: Jaroslav Pešek

 

    Zvířenej prach křídel, všichni za ním jdou, mohl to bejt anděl, mohl upadnout.

    Dávný doby kouzel, strach ti nahání, kde se berou křídla v čase poznání.

 

    Mágové těch časů, neslýchaná moc, přivedeš je na zem, padlejm na pomoc.

    Pozvedneš ta křídla smutnejch andělů, opláchneš je vodou z čistejch pramenů.

 

REF: Tak si leť k poznání, nic ti v tom nebrání,

          křídla máš, tak se měj, na slunce pozor dej.

          Tak si leť k poznání, než ti strach zabrání,

          křídla máš, tak se měj, cesty cíl vyhledej.

 

    Andělé tý pravdy, meče pozvednou a ztracená křídla, ze tmy vynesou.

    Až skončí ta bitva, zahojí se rány, dostaneš svý křídla a pusu od mámy.

 

REF: Tak si leť k poznání ...

 

ZPĚT